June 2016 Trip to Chicago

Bývala bych si přála napsat tento post už v červnu, aby mi moje nynější pocity nezkreslovaly prožitky červnové, ale bohužel to psaní jsem fakt zanedbala, jsem hanba.

Do Chicaga jsem se vydala v půlce června s Kaťou v rámci splnění našich studijních povinností v au-
pair programu. Víkend to byl celkem hektický a vyčerpávající, ale i tak si myslím, že jsme si ho užily a já chci poděkovat Kátě za její úžasnou společnost, to že mě nechala v posteli spát na straně ode zdi a ty krásné zážitky, které navždy zůstanou v mé paměti a navíc se mi teď stále vrací.

V podstatě jsme do Chicaga přiletěly už v pátek ráno, abychom měly možnost si trochu projít město před tím, než začne škola. Náš cíl byla Willis tower se známým Skydecker, což je v podstatě prosklený výčnělek na vrcholu druhého nejvyššího mrakodrapu v USA. Jak jsme už trochu předpokládaly fronta byla jak na banány, ale neměly jsme příhodnější možnost v našem časovém rozvrhu se školou než tam zajít v pátek. Tak jsme si frontu vystály a podívaly se na Chicago pěkně z ptačí perspektivy. A že to byl dech beroucí pohled. Jezero Michigan je obrovské a zbarvenám mi připomíná moře v Řecku jen bez průzračnosti vody. Architektura města je po jeho vyhoření centra a znovupostavení za pomoci několik architektů z Evropy, cítím tímto vlivem. Střídají se zde moderní skleněné mrakodrapy s nádhernými zděnými budovami se sloupovým. Město je protkané řekou pojmenovanou po městu – Chicago River.

Trochu mě mrzelo, že jsme skoro celý pobyt strávili ve škole na kurzu, naštěstí vedení kurzu chce ukázat aupairkám krásu jejich města a tak jsme v sobotu odpoledne vyrazili do Helénského muzea a do Čínské čtvrti.
V řeckém muzeu jsem si zavzpomínala na dovolené strávené s mamkou a sestřičkou na řeckých ostrovech. Muzeum nesplnilo moje očekávání, najdete tam více vyprávění, jak samotná řecká pevnina a ostrovy vznikaly, ale o mýtické historii, která je dle mého názoru na Řecku nejzajímavější nenajdete tolik informací, což je škoda.
Čínská čtvrť, ač jsem Čínu nenavštívila a tak netuším, jak přesně to tam vypadá, ale tak, jak je vybudována v Chicagu, bych si jí já představovala. Měli jsme k tomu velice podrobný výklad od krásného průvodce, takže bylo celkem těžké se soustředit na výklad, když Vás stále něco rozptyluje, hihi.
Bohužel se mi záhadným způsobem fotografie z foťáku ztratily a to jsem na tohle hodně důsledná a mám vše, jak v počítači, tak zálohované na externím disku, nicméně ani na jednom zařízení jsem fotky nenašla a tak Vám mohu ukázat jen pár fotografií, co jsem si stihla poslat na telefon a nebo pořídila telefonem. Nicméně nemusíme zoufat, protože jsem se na můj druhý rok v USA přestěhovala do Illinois a tak jsem v Chicagu skoro každý víkend a fotek už teď mám habaděj.

vůdci smečky

Tak přeci jen něco na tom Helénském muzeu bylo super, střešní výhled

Městu dominuje Willis Tower

kdo si pamatuje z filmu Já legenda?

tyto obrovské grafity jsou rozesety po celém městě

také jedna z dominant Chicaga

a samozřejmě 'Fazolka' nebo oficiálně The Cloud

žabky mi prosím neuletěly, raději jsem si je sundala, známe své lidi, bych si rozbila tlamu

také jsme dobrovolničili v útulku pro bezdomovce

May 2016 Visit of New York again

Já prostě New York miluji a mohla bych tam jezdit na výlet každý víkend, ale k tomu bych potřebovala být milionářem nebo nějakého mít za manžela.
Tentokrát jsem si chtěla pořádně prohlídnout Brooklyn, protože minule jsem se většinu času pohybovala na Manhattenu a jediné, co jsem tak z Brooklynu viděla byl jeho slavný most.
Mám štěstí, že mám Markétku, která mě u sebe znovu ubytovala a ještě navíc měla volno, tak jsme celý víkend strávily společně. ♥

Zašly jsme na, ten víkend se konající, Česko-Slovenský festival, kde jsme si daly Staropramen a já guláš, který mi moc chybí. Nutno říci, že to prostě nebylo 'vončo'. Poté co Markétka našla na cestě zpátky gumovou lebku, kterou dokopala až k autu a vzala pro Hamiše, což byla 'psina' (jako malé děti), jsme večer zajeli už spolu s Hamišem na Coney Island na horskou dráhu. Bylo to super. Viděla jsem zase jiný kus města a prostě mi příjde, že je stále co objevovat.

Ten víkend jsem také pojala trochu 'žravě' a chtěla jsem ochutnat slavné Donuty, které jsem do té doby neměla a pak také znovu zakusit tu slastnou, sliny nahánějící artyčokovou pizzu, pro kterou pracuje Hamiš, což znamená dovoz rovnou z pece. Děkuji! Ještě jsem chtěla bagels, protože ty jsem také ještě neměla a všichni říkají, že nejlepší bagels jsou v New Yorku. No tak ty už jsem nestihla, tak snad příště. Poté jsem chtěla výborné mediterianské kuře s rýži z restaurace, kterou má rád Hamiš a měla jsem ho u nich když jsem poprvé byla na návštěvě a od té doby jsem na něj pořád myslela. Používají totiž nějaké speciální bylinky, které to kuře pozdvihnou na jiný level.

A to byl celkově můj víkend. hlavně jídlo a procházky při 30cítkách Brooklynem s Markétkou. Co víc si přát!

Viva la Mexico aka Whale watching in San Ignacio Lagoon

Protože v tomto případě myslím, že fotky mluví sami za sebe, co jsem v Mexiku dělala, budu vcelku stručná.
Cesta do Mexika probíhala následovně. Ráno jsme vyrazili autobusem přes mexické hranice a skrz Tichuanu na letiště, kde jsme letěli takovým malým dopravním letadlem a přistáli někde v pustině, na prašné přistávací dráze, pokud se tomu tak dá říkat a dodávkou se přesunuli do malého přístaviště, kde nás nalodili na malé motorové čluny a dopravili do kempu.
Já jsem dozvěděla 14 před odletem od Camille, že budeme kempovat, což bylo "milé" překvapení, že budeme ve stanech, nějak jsem si to nedokázala představit s miminkem kempovat.
Musím ale říci, že jsem opravdu byla mile překvapena, protože stany to byli krásné a prostorné s lehátkem, takže já se vyspala krásně a kdyby nebylo toho šíleného vichru v noci, který házel plachtou stanu, která pinkala do lehátka a rámu stanu a vytvářela tak hluk. který byl slyšitelný i přes ucpávky do uší, řekla bych, že to bylo ubytování velice komfortní. Žádné koupelny, ale umývárny, kdy voda se ohřívala v pytlících na solární ohřev, které jste následně zavěsili v umývárně na háček a voilá sprcha byla na světě. Co mě, ale velice překvapilo byly jednoznačně záchody, které měli klasický klozet s nášlapným splachováním. Pro mě to byla naprostá výhra, co si budeme nalhávat!

Každý den po snídani a po obědě jsme jeli na motorových člunech pozorovat velryby, které jsme v průběhu dne a noci mohli vidět i slyšet  z našeho kempu. Řeknu Vám, jen tak si jet na člunu a najednou vedle vás velryba vyfoukne gejzír vody a vy si ji můžete při troše štěstí pohladit a dát ji dokonce i pusu, tomu říkám zážitek, na který se nezapomíná. Fotky Vám řeknou opravdu více. Škoda, že jsem neměla možnost létacího droida, abyste mohli více posoudit jak obrovské velryby jsou s porovnáním našeho člunu.

Obvykle po odpoledním pozorování přišla na řadu přednáška o velrybách a dokonce jednou jsem měla možnost si zajít s Camille na krátkou procházku na pláž, což bylo velice příjemné. Hezky jsme si popovídaly a uvolnily se.
Poslední pozorovací den jsme si dali malou vyjížďku do laguny na pozorování místního ptactva, velice zajímavé. Přišla jsem si jak ve filmu, byl to opravdu neuvěřitelný zážitek a to prostředí bylo tak jiné, dech beroucí a naprosto nedotčené rukou člověka.