The Piece of Eva's Life: 2 týdny v Americe

Tak je to dnes přesně dva týdny, co jsem v U.S. a už jsem stihla řídit obří auto s automatickou převodovkou, zbavit se Jet legu, vydekorovat si pokoj, jet nakupovat, pořídit si pár bot, které tu pravděpodobně neunosím, sejít se s novou aupair, navštívit další stát, nastydnout, vidět první sníh, zjistit, že moje rodina jsou Židé.

Setkání s Francouskou Marie-Anne, bylo moc milé. Byly jsme na snídani v Julie's Place, Je to takové typicky americké místo na snídani, kde nevaří nijak obstojně, dle mých ne zrovna skromných parametrů, jsem zhýčkaná. Je to patrně frekventované místo díky tomu, že se zde scházejí starousedlíci. Bylo to příjemné posezení, vyměnily jsme si informace o rodinách, já měla docela hromádku otázek, jak to tady chodí, jaké jsou aupair srazy a jak se jí tu líbí a podobně. Byl to můj první den, kdy jsem byla Mimo Službu ve zkratce Off a byla jsem patřičně unavená. Takže jsem asi ani nemohla udělat moc velký dojem a podat výkon se svojí ještě hodně osekanou angličtinu.

S angličtinou citím, jak je to každý den lepši a lepši, po večerech si hledám slovíčka, která jsem chtěla použít, ale neznám je nebo jsem si nemohla vzpomenout. Ještě štěstí, že si najdu vždy nějakou okliku, jak vysvětlit to co chci říct.

Po snídani s Marie-Anne, jsem jela na nákup do Salomon Pond, což je asi největší obchoďák, který je blízko. V okolí je spousta menších obchodů, myslím samostatných. Strávila jsem tam více času než jsem chtěla. Zašla jsem si pro botičky Nike, které jsem měla vyhlídnuté z první návštěvy s rodinkou. Pak jsem šla do Gapu, Yankee Candle, Victoria's Secret, Forever21 a pak zajela do Targetu hned vedle, což je něco jako Globus, najdete tu vše, přes jídlo, oblečení až po dekorace do domu a různé nářadí nebo květiny. Nakoupila jsem slušnou hromádku doplňků do pokoje, protože byl takový neosobní a já mám ráda dekorace, tak jsem si ho chtěla zútulnit.

Jelikož jste byli docela zvědavý na můj pokoj, ukážu vám jej, dostala jsem povolení od HD, že to není problém. Ještě jsem nevyfotila to auto, safra.

Pátek jsem byla sice ještě dopoledne Off, ale rodina jela pro nějaké pomůcky na výrobu haloweenských kostýmů pro kluky, tak jsem jela s nimi, protože se jelo do Michaels a teda to vám byla krása. HD mi řekl, že vypadám, jak když jsem přišla do ráje. A on to ráj je, Všude nějaké serepetičky na dekorování, udělej si sám věci a prostě, ženský, tady byste chtěly být. Mám pár fotek, abyste pochopili, jak to myslím. Odpoledne už jsem hlídala až do večera.

V sobotu mě HM vzala na farmářské trhy tady ve městě s živou hudbou. Bylo to moc krásné, sice skromné, ale krásné. Všichni až na jednu prodavačku u makronek, které mimochodem byly nejhorší co jsem kdy jedla, tak všichni byli moc milý a přátelský. Jsme opravdu malé město a často HM lidé zastavovali a povídali si. Bylo už těsně před koncem, tak toho bylo hodně vyprodáno. Ten den dost foukalo a já se proklínala, že jsem si nevzala rukavice, sice tam nějako prodávali, ale byli vlněné a mě kousali. HM mi oznámila, že v neděli jedeme na výlet do New Hamphire za jejími rodiči a na farmu její sestry. Když jsem měla přestávku, rozhodla jsem se jet na krátký výlet do Donkin&Donuts, protože nám LCC - zkratka pro Local Child něco, prostě se stará o aupair, tak nám psala, že se 25.října koná schůzka všech aupair z okolí, ve Witches Wood a v Donkinu mají slevu na vstupné. Tak jsem si tam jela, jenže protože mi nebylo dobře od žaludku celé dopoledne, přičítala jsem to stravě, ale nemám ji tu nijak špatnou, spíš jsem měla až nechuť, nechtělo se mi jet zase domu. Rozhodla jsem najít nejbližší obchod, což byl TJMaxx v Actonu, což je 15 minut jízdy.

Ano, tady se všude jezdí autem, není tu hromadná doprava mezi malými městy. No tam mě oči přecházeli a strávila bych tam hromadu času. Koupila jsem peněženku, do které se mi vejde i pas, pak sluneční brýle, protože když tu zapadá sluníčko, při řízení je to opravdu nepříjemné a clona nepomůže. Ten pár bot, které jsem "nutně" musela mít a nějaké spodní prádlo a serepetičky. Koukala jsem tam po nádherném šedém kabátu od Michaela Korse, který mi sedl jako ulitý a byl s obrovskou slevou, ale říkala jsem si že ho ještě neupotřebím a bundičku tu mám. Po nákupu se žaludek sice nezlepšil, ale já se cítila lépe.

Také jsem se zkontaktovala s novou aupair, která přijela v pátek a žije ve stejném městě, jako já. \Je z Německa a jmenuje se Sophia, je jí 25 a už jsme se tak po messengeru domlouvali, že bychom mohli spolu chodit do posilovny a vůbec toho podnikat více spolu, když nám vyjde čas stejně. Ani nedokážu popsat, jakou jsem měla radost, když jsem se dozveděla, že přijel někdo do stejného města. Skoro všechny aupair žijí v Actonu, včetně jedné češky, která také dorazila v pátek, psala jsem jí, ale neozvala se :-(

V neděli jsme vyjeli hned ráno a po 45 minutách dorazili do malého města Nelson, kde bydlí mé HM rodiče. Mají nádherný dům. Je to původně stodola, uvnitř renovovaná na loftový dům. Žádné zbytečné příčky, jen nádherné světlo a příroda okolo. Dokonce mají kousek pod zahradou malé jezírko. HM říkala, že v zimě na něm bruslí, protože je zamrzlí. No a po chvíli jsme se přesunuli na farmu její sestry, která je 3 míle vzdálená. Už když jsme přijížděli, tak to vypadalo, že tam sněžilo v noci. Někde se drželi vločky, ale když jsme přijeli na farmu, začalo regulérně sněžit. Štěstí, že jsem si vzala svoji péřovou bundičku, jinak bych kosla. Běhala jsem tam jak malá holka, byl to první sníh letošní nadcházející zimy. Po návratu domů, jsem se rozhodla, že definitivně potřebuji ten kabát z předchozího dne, a tak jsem při mojí přestávce, jela do Actonu, přičemž jsem se stačila spojit se Sophií, jestli nechce, jet se mnou do TJMaxxe. Měla volno a byla, moc ráda, že vypadne z baráku.

No co si myslíte, ten kabát už tam nebyl, no prostě příště budu jednat podle babiččiny rady. Když se mi něco fakt líbí a navíc to sedí, tak si to kup, jinak pak budeš litovat. No už teď lituji!!! Sophie je moc super, nakoupila jsem si nové věci na cvičení a domluvili jsme se blíže na fitku a také na tom, že pojedeme spolu na sraz aupairek. Bylo to moc příjemné.

Hlídání malé jde dobře, jsem tu dneska celý den s HD, tak je to příjemné, že nejsem úplně sama. Malá pořád zlobí s pitím z lahve, tak si to vzal na starost taťka a šel na to po doktorsku, jakožto věrný svému řemeslu a vzal injektor (bez jehly samozřejmě) a krmil malou, jako se krmí malá zvířátka v zoo a chovných stanicích. No malé se to moc nelíbilo, jedla pod tlakem, ale neměla na výběr a něco sníst musela. Samozřejmě, že mohl HD sednout do auta a dojet za HM do kanceláře (30 min cesty), nechat malou nakojit, ale to mu mužská ješitnost nedovolila, chtěl to prostě zvládnout sám. Strávila jsem poměrně krásný den. Povídali jsme si o tom co se stalo mému taťkovi a jak jsem vyrůstala, prostě se lépe poznáváme den co den. Zařídil mi profil na Netflixu, což je stránka se seriály a filmy. Hned jsem při tom co malá spala, zkoukla film. Od včera mě bolí v krku a není mi nejlépe, tak jsem ráda, že jsou kluci ve školce a jsem tu jen s E. Což za chvíli končí, protože HD jel pro kluky do školky a HM vyzvedne jídlo v čínské restauraci a jede domů. Těším se na polévku. Ve čtvrtek jsem jim dělala dýňovou polévku a strašně jim chutnala, tak jsem měla radost.

No a málem bych zapomněla na tu největší bombu a to, že jsem zjistila v sobotu náhodou, že moje rodina jsou Židé, to by mi ani za mák nevadilo, jsem více než schopna akceptovat vyznání ostatních lidí, když mi ho nevnucují, jako to dělají Jezuité. Nejhorší pro mě na celé věci je, že neslaví Vánoce, ale Chanuku. Nemají stromeček. Pro někoho to nemusí být, tak velký háček, ale pro mě, pro člověka, který každý rok je schopen za nové ozdoby utratit balík, jen aby měl každý rok jinou barvu, to trochu háček je. Takže Chanuka se letos slaví od 6.prosince do 14.prosince a každý den si dávají takové malé dárečky. Já se asi jejich oslavám, úplně nepoddám, protože mi to přijde prostě divné. Nevadí mi to, ale jsem jinak vychovaná a zvyklá na klasiku. Naštěstí mi HM i HD řekli, že vůbec nevadí, když si pořídím stromeček a vyzdobím. A pravděpodobně si budu muset najít nějaký náhradní plán na slavení Vánoc.

* * *