Dnešek byl opravdu vyčerpávající. K napsání článku se opravdu přemáhám, ale protože teta psala, že se děti těší na další mé vyprávění, tak hlavně kvůli nim něco napíšu. (Moc mi chybíte dětičky.)
Co se týče angličtiny, tak trénuji jak se dá. V hodinách se snažím být aktivní a upřímně, je to vážně výzva mluvit před tolika cizími lidmi anglicky, když víte, že vaše angličtina není úplně dokonalá a máte velké mezery ve slovní zásobě. Co se mi tu líbí je, že se tu nikdo nikomu nesměje, Když nevím, co slovo znamená, ostatní jsou ochotní mi to vysvětlit. Třeba dnes jsem měla problém s výrazem Play Doh. Chudáci lidi v mojí skupině, dalo jim opravdu zabrat než jsme se s naší slovní zásobou dobrali tomu, že je to pastelína. Také se musím pochlubit, že mě učitelka pochválila, za řešení situace sporu mezi sourozenci. No byla jsem pýchou bez sebe, protože ono to fakt není jednoduché zvednout tu ruku a říct to co si myslíte a jak chcete situaci vyřešit. V češtině bych se ani nezamýšlela a ruky by mi vystřelila vzhůru, ale tady to chce notnou dávku odvahy, protože ve chvíli, kdy promluvíte nahlas před celou třídou, jdete s kůží (v tomto případě znalostmi angličtiny) na trh. Myslím, že mám docela štěstí, že se nestydím, udělat chybu. Radši plácám i když né úplně gramaticky správně, ale mluvím. A hodně. Vedle v pokoji bydlí němka, která s námi letěla v letadle ze Švýcarsky a teď se tu hodně bavíme a jen v aj a jde nám to. Přiznám se, že jsem pak natolik zblblá, že i na češky mluvím anglicky (češky jsou 4 a to včetně mě).
Co mě, ale trochu trápí je moje bříško, jsem nafouknutá jako pumlíč. Možná to je z toho sezení - sedíme ve třídách kolem 10ti hodin. To je hodně času, co je moje břicho stlačené džínami, zítra rezignuji a beru tepláky. Pardon, vím, že bych to neměla sdílet veřejně, ale ono to fakt naštve, když si ten pobyt tady užívám (až na naprosto šílené matrace v pokojích, nevím z čeho jsou vyrobeny, ale pokaždé když se hýbnete, slyší to i lidi ve vedlejším pokoji, hrůza) a něco mě stále otravuje a nenechá mě si to užít naplno. Cpu do sebe Espumizan a snad to pomůže. Hlavně abych byla zítra ok na odpolední výlet do New Yorku. Jsem vážně natěšená.
Jinak jsme dnes dostali rozpis, kdy odjíždíme v pátek do rodin. Jedu v 9 a dorazím ve 3 odpoledne, to bude cesta!!! Doufám, že pojedeme poloprázdní, abych měla hodně místa a mohla si zdřímnout.
* * *
 |
| 3 češky :) |
Žádné komentáře :
Okomentovat